Historie

Historie SK Říčany

SK Říčany jako samostatný klub vznikl v roce 1926, kdy se fotbal do naší obce přenesl z nedaleké Zastávky. Vzhledem k tomu, že není dochovaná žádná dokumentace, nutno brát začátky fotbalu v Říčanech informativně.

První provizorní hřiště bylo vybudováno na Říčanském kopci. Nové hřiště bylo vybudováno v roce 1930 „V loukách“ u Ostrovačic (nyní dům pana Sovy se zahradou). V roce 1934 bylo toto hřiště zrušeno a opět se stěhovalo na Říčanský kopec. Na začátku 2.světové války, v roce 1939, se hřiště opět stěhovalo a to na okraj Ostrovačic (stávající prostor Kobera). Toto hřiště sloužilo svému účelu až do roku 1956.

Mužstvo kopané začínalo na tomto hřišti za pomoci fotbalistů z Vev. Kninic (bratři Albert a Jarin Machovi, Fr. Ševčík, Stan. Dufek) a blízkého Domašova (Jar. Pelánek, Víta Kravka a velmi dobrý brankař Vítězslav Halačka). V roce 1940 mužstvo postoupilo do I. B třídy, kde setrvalo do konce války 1945. Základ mužstva tvořili hráči Říčan (František a Josef Valešové, František Závodník, Hodinka, Blažek, postupně doplňováno vlastními odchovanci z dorostu (Blažek, Josef Caha, Antl, Rousek, Hnátek aj.).

Na financování sportovního klubu se podílel místní ochotnický spolek, který pořádal různá divadla, kabarety atd. V ochotnickém spolku působili taky někteří fotbalisté.

Kvůli válce se od jara 1944 do podzimu 1945 fotbal nehrál. Po válce mužstvo Říčan bojovalo o postup do 1.B třídy. Největším poválečným sponzorem byl místní mlynář Potůček, který do týmu přivedl několik bývalých ligových fotbalistů (Zezula, Staněk, Halačka), které doplňovali místní fotbalisté (Antl, Blažek, Hodinka a další). Tehdejší domácí zápasy provázela bouřlivá divácká kulisa, návštěvy se pohybovali kolem 400 diváků. Na zápasy venku se jezdilo na kole, jen do Znojma a Jihlavy autobusem. V roce 1956 se hřiště stěhuje na současné místo na ulici Sportovní.

V roce 1973 se začala psát nejslavnější éra našeho klubu, kdy mužstvo můžů postoupilo do 1.A třídy, kde setrvalo až do roku 1977. Na vzestupu říčanské kopané měl velký podíl fotbalový patriot František Kroutil, který pro dospělý fotbal vychoval od žáků mnoho fotbalistů ze silných poválečných ročníků (1946-1946). Halvními postavami tehdejšího týmu mů, kteří několik let hráli 1.A třídu, byli Čampa, Antl J., Antl K., Božek, Burian, Červinka, Liška, Valeš, Závodník F., Závodník I., Stojan a další. V té době byli soupeři Říčan Znojmo, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí aj.

Po sestupu z I.A třídy se hrála v Říčanech až do roku 1982 I.B třída. Poté se tým mužů pohyboval hlavně v okresním přeboru.

Fotbal se do naší obce přenesl z blízké Zastávky. Vzhledem k tomu, že není dochovaná žádná dokumentace, nutno brát začátky fotbalu v Říčanech informativně. Pravděpodobně byl klub založen v roce 1926 pod názvem Sportovní klub Říčany.

Hřiště bylo provizorní, vybudované na Říčanském kopci až u lesa vlevo ve směru na Domašov. Nové hřiště bylo vybudováno v roce 1930 „V loukách“ u Ostrovačic (nyní dům pana Sovy se zahradou). V této době se hrával dobrý fotbal, který konkuroval i Slovanu Rosice. Družstvo bylo složeno výhradně z domácích hráčů. V roce 1934, po krizi v klubu, bylo hřiště zrušeno.

Následně bylo hřiště díky několika obětavcům vybudováno na Říčanském kopci, vpravo ve směru na Domašov, které se však po krátké době v roce 1939 opět stěhovalo a to na okraj Ostrovačic (stávající prostor Kobera). Toto hřiště sloužilo svému účelu až do roku 1956.

Finanční příspěvky na činnost byly získávány především přispěním některých občanů a dále činností divadelního odboru.

SK Říčany patří k největším sdružovatelům aktivních sportovců v naší obci. Provozuje čtyři oddíly – fotbal, stolní tenis, tenis a kulturistiku. V pravidelných soutěžích máme zařazeno 5 družstev fotbalistů (z toho 4 mládežnická) a 2 družstva stolního tenisu.

SK Říčany provozuje sportovní aktivity ve stále stejných prostorech – v majetku klubu je fotbalový areál a tenisové kurty v areálu u koupaliště. K činnosti oddílů stolního tenisu a kulturistiky využíváme nájemních prostor v kulturním době a na Marečkově louce.

K úhradě nákladů na činnost získáváme prostředky z vlastní podnikatelské činnosti, z pronájmů a z dotací. Velmi si vážíme skutečnosti, že jedním z významných přispěvatelů na činnost je obec, na jejímž území vyvíjíme svoji činnost.